(CZ)

Ohlížeje se (teskně) za touto skladbou, zjišťuji, jak hluboce jsem se zapletl s dneškem. Dnešek se vyjadřuje ve zkratkách, v ikonách, v odkazech. Tak i v Tesknici místo sledu libých harmonií ozve se jediný akord, vzletnou melodii vzdáleně připomene chvatný pětitónový signál, na fanfáru lesnic odkáže zvukově barevný flek. Dnešek své ikony vtiskuje do paměti nekonečným omíláním. Tak i v této skladbě se ikony stesku objevují znovu a znovu. A když už je zkratka známá, dnešek ji ještě zjednoduší. Tak i motivy Tesknice navracejí se v oproštěných variantách.

Kompoziční principy? Dva: 1) Odzadu. Vyprávění odzadu. Postupné vyprávění odzadu. Do konce postupné vyprávění odzadu. Od začátku do konce postupné vyprávění odzadu. Atd.. 2) Rozpínání. Rozrozpípínánáníní. Rozrozrozpípípínánánáníníní. Atd.

Při tom všem mi chodí hlavou výrok, (teskně) dokola opakovaný Petrem Léblem, když jsme před lety probírali možnost spolupráce na divadelním představení: "Někomu tím udělat radost!"

Martin Smolka