Soutěska (2009)
In the Gorge
last movement of the piece "Die Seele auf dem Esel"
- Instrumentation: vc solo
- Movements: 1
- Duration: 7-8'
- Premiere: 11.06.2009 - International Music Festival Kutná Hora; Jiří Bárta - cello
- Publisher: none (available from composer)
- CDs: Jiří Bárta - Dialogues
Program Note:
(CZ)
Soutěska (na jihu Kréty) – tiché místo daleko od hluku světa, velebnost skal, vůně kamene, výkřiky ptáků vysoko na modrém proužku nebe, ozvěny.
Ale volnost ptáků nahoře je nedosažitelná, dno neschůdné, je tu vlastně těsno, úzko, a za zatáčkou se může vynořit balvan, na jehož zlezení nebude dost sil ani odvahy.
Takový dvojí výraz nacházím v přirozených flažoletech vysoko na hlubokých strunách violoncella. Sametové křehké zvuky dlouze doznívají ve vnitřních prostorách nástroje, nemohu se nasytit ozvěn tam daleko uvnitř.
Ale ty zvuky jsou i jakoby duté, hluché. Některé se podobají vzlykům, některé výkřikům, jiné jen tichému konejšení.
Martin Smolka
(EN)
The gorge (in southern Crete) – a quiet place far from the world's bustle and hustle, the awesome beauty of its rocks, the fragrance of stone, the birds' cries high up in the azure strip of sky, echoes.
But the freedom of the birds up there is inattainable, the bottom unnegotiable, in fact it's extremely narrow, and right behind a bend there might lurk a boulder one won't find enough strength or courage to scramble over.
Such is the duality of expression that I find in the natural flageolet notes up on the cello's deep strings. The delicate velvety sounds take long to die down in the instrument's inner spaces; I can't get enough of the echoes from far within.
And yet, the sounds are at the same time somehow dull, deaf. Some of them resemble sobs, others cries, others still are merely quiet consolation.
Martin Smolka
(DE)
Die Schlucht (im Süden Kretas) - ein stiller Ort abseits vom Lärm der Welt, das Weihvolle der Felsen, der Duft des Steins, die Schreie der Vögel hoch am blauen Band des Himmels, das Echo.
Aber die Freiheit der Vögel dort oben ist unerreichbar, der Boden unwegsam, eigentlich ist es hier eng, bedrängt, und hinter der Kurve könnte ein Felsbrocken auftauchen, für dessen Übersteigen man weder genug Kraft noch Mut aufbringen kann.
Einen solchen doppelten Ausdruck finde ich in den natürlichen Flageoletten hoch auf tiefen Saiten des Violoncellos. Die samtigen zarten Klänge klingen lange in den Innenräumen des Instruments nach, ich kann von den Echos tief dort drinnen nicht genug bekommen.
Martin Smolka
(FR)
Une Gorge (au sud de la Crète): un endroit calme, loin du bruit du monde, la majesté des rochers, l'odeur de la pierre, les cris des oiseaux haut dans la petite bande bleue du ciel, les échos.
Mais la liberté des oiseaux là-haut est inaccessible, le fond impracticable; en fait on se sent serré, angoissé, et derrière le tournant peut émerger un bloc qu'on n'aura ni assez de force ni assez de courage pour escalader.
Je trouve une semblable expression double dans les harmoniques naturals perchés dans l'aigu sur cordes graves du violoncelle. De délicats sons de velours continuent de résonner longuement dans les espaces intérieurs de l'instrument, je ne poux me lasser des échos, là-bas, loin à l'intérieur.
Martin Smolka